Prorektorem Univerzity Karlovy jsem se stal v únoru 2003. Rektor prof. Ivan Wilhelm mně svěřil resort rozvoje. Byla to pro mě zcela nová zkušenost, protože v tehdejším pojetí šlo především o výstavbu, infrastrukturu, přístroje apod.
Za sedm let v této funkci se mi podařilo zvládnout tři klíčové úkoly. Jednak spolu s kolegy nastartovat přípravu velkých projektů výstavby výukových a výzkumných center Univerzity Karlovy v Hradci Králové MEPHARED (společný projekt Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové) a Biomedicínského centra teoretických, preklinických a výzkumných ústavů Lékařské fakulty UK v Plzni UniMeC. Tyto projekty, jejichž vlastní realizace začala až v letech 2012 a 2013 jsou dnes s pomocí prostředků evropských fondů před dokončením. Vzhledem k nevýhodnému postavení pražských škol a výzkumných institucí, pokud jde o čerpání evropských prostředků, se v Praze z větších investic podařilo připravit především rekonstrukci objektu bývalé menzy 17. listopadu v Tróji pro potřeby Fakulty humanitních studií, která se v současnosti zahajuje. Je třeba si uvědomit, že vlastní stavby jsou už jen pověstnou špičkou ledovce – velmi mnoho práce bylo nutno vynaložit při jejich přípravě a prosazování v letech 2007-2010.
Další dvě agendy spadaly do mé působnosti až do r. 2013. Druhým výsledkem svého působení v resortu rozvoje, kterého si cením, je prosazení myšlenky inovačního transferu na Univerzitě. Jde o spolupráci mezi univerzitou a společenskou sférou (nejen s průmyslem). Začínali jsme v r. 2003 na zelené louce za nezájmu většiny univerzitních pracovišť. V letech 2006 – 2013 byl na UK proces přenosu poznatků a technologií do praxe institucionalizován. Potvrzuje to nejen založení CPPT UK jako samostatné součásti v r. 2007, ale i jeho další aktivity. Ty lze zhruba členit na vypracování a provozní ověřování metodik komercializace a ochrany duševního vlastnictví a na činnost vzdělávací.
Role a odpovědnosti CPPT UK spočívají v:
Cenné je, že se nám podařilo oslovit i některé společenskovědní obory a rozšířit tuto tzv. Třetí roli univerzity důrazem na vzájemně výhodnou spolupráci v podobě smluvního výzkumu .
Jen v roce 2013 byly UK uděleny 4 národní patenty, 8 užitných vzorů a 5 mezinárodních patentů. Celkem CPPT UK eviduje 124 udělených patentů a užitných vzorů na Úřadu průmyslového vlastnictví.
Třetí úkol, který jsem musel na UK řešit po vstupu ČR do EU, byla příprava na podávání a řízení evropských projektů. Podařilo se nastavit administrativně maximálně úsporný systém s dobrou spoluprací rektorát – fakulty. Je třeba si uvědomit, že jsme se vše učili za pochodu a skutečnost, že na rektorátě veškerou činnost informační, metodickou a kontrolní zvládal jeden pracovník po celou dobu bez problémů, hodnotím velice pozitivně. Bilance ke konci r. 2013 je následovná: v roce 2013 bylo na UK řešeno 45 projektů financovaných v rámci příslušných operačních programů Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Dvanáct z těchto projektů bylo v tomto roce úspěšně ukončeno. Úhrnná suma schválená na řešení těchto projektů činí necelých 1,84 mld. Kč, přičemž necelých 1,2 mld. Kč z těchto prostředků připadá na šest velkých investičních projektů Operačního programu Věda a výzkum pro inovace.
Největší objem finančních prostředků určených na neinvestiční rozvoj tvořilo 24 projektů Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) zaměřených na inovaci studijních programů mimopražských fakult UK, rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podporu profesního vzdělávání pedagogických pracovníků a lékařů v regionech ČR a na vytváření partnerství a sítí s veřejným a soukromým sektorem. Celkové rozpočty těchto projektů činily více než 598 mil. Kč.
Nepoměrně menší objem, zhruba 43 mil. Kč, pak tvořilo 14 projektů v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita (OPPA), který je zaměřen na cílové skupiny s trvalým pobytem v hl. m. Praze. Vyjma jednoho projektu, který směřoval k vytvoření mateřské školy na PřF, byly ostatní projekty zaměřeny na inovaci studijních programů pražských fakult UK.
Kromě projektů, ve kterých je UK hlavním řešitelem, vystupovala též jako partner (finanční i nefinanční) v dalších 32 projektech ostatních vysokých škol a institucí v ČR (MU, UPOL, AV ad.). Finanční podíly v těchto projektech činí dalších bezmála 79 mil. Kč.
Od r. 2010 jsem byl rektorem Hamplem jmenován prorektorem pro strategický rozvoj. Do popředí se dostala (vedle dvou výše zmíněných úkolů, které pokračovaly z předchozího období) témata hodnocení kvality činností UK, analytické práce na dalším rozvoji univerzity v kontextu vývoje českého i mezinárodního vysokého školství, práce na datech pro různá externí hodnocení (audity, mezinárodní žebříčky univerzit), zastupování univerzity a vlastně českých vysokých škol v programu OECD/IMHE, práce na pravidelné Vlastní hodnotící zprávě UK atd. Přibyly mně také některé velmi náročné úkoly, které vyplynuly ze situace: podíl na vypracování kritické alternativy k vládní tzv. Bílé knize terciárního vzdělávání (Perspektivy českého vysokého školství a náměty na novelu zákona o VŠ), veřejné aktivity směřující k vyváženější podobě reformy vysokého školství v letech 2011-2012, ale třeba i příprava radikálně nové koncepce ediční činnosti počítající ve výraznější míře s novými fenomény digitální kultury (Open access).
Od února 2014 působím v kolegiu rektora Zimy jako prorektor pro koncepci studia. Mé plány směřují do tří oblastí: provést vyhodnocení a případné korekce aplikace tzv. boloňského procesu (zejména dopady rozdělení studia na UK na bakalářské a navazující magisterské z hlediska kvality absolventů), zjednodušit proces akreditací studijních programů a oborů při zvýšení naší odpovědnosti za jejich kvalitu a konečně „rehabilitovat“ vedle výzkumu také vzdělávací činnost a nastavit komplexnější systém hodnocení vzdělávací činnosti (nejen přímé výuky studenty).
