Úvahy doc. Münicha o validitě výsledků několika světových žebříčků „Jak se nestat rektorem Univerzity Karlovy“ na serveru Česká pozice signalizují stagnaci či spíše propad kvality činností naší Alma mater. Dokonce ani naději do budoucna moc nedávají – ten, kdo bude deklarovat návody doc. Münicha, jak se stát světovou akademickou hvězdou, se nemá šanci stát rektorem. […]
1) Uvádíte ve svých tezích, že „UK musí být vidět“ ve veřejném prostoru. Rád bych se zeptal, jestli byste prosím mohl uvést jedno či dvě témata spadající zejména do roku 2013, kde se podle vás univerzita dostatečně nezapojila do veřejných diskusí, tj. byla „málo vidět“? Jak jinak by univerzita postupovala pod vaším vedením? (Záměrně se […]
Většině čtenářů je asi známo, že OECD představuje Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se sídlem v Paříži založenou v r. 1961. Sdružuje třicet vyspělých členských zemí, které respektují pravidla parlamentní demokracie a tržního hospodářství. Provádí sociálně ekonomické analýzy, poskytuje relevantní statistiky, predikuje ekonomický vývoj a společenské změny v obchodu, zemědělství, životním prostředí, ve školství […]
Inspirací pro zamyšlení nad rezistencí vůči potržnění vzdělávání nám může být analýza etnologa, sociologa a antropologa Marcela Mausse, konkrétně jeho esej o daru (Mauss, 1923/1968). Mauss v něm nehovoří o škole; jeho analýza logiky daru a protidaru však vybízí k úvaze nad institucionalizovaným vzděláváním, nad smyslem školy jako instituce. Mauss si při studiu tzv. primitivních […]
Liberalismus je dnes naprosto bezbřehý pojem, který je obrovsky polysémický. Zahrnout do něj lze filozofy konce 18. a 19. století, Keynese i Hayeka, Rawlse i Ch. Taylora, Habermase i ekonomické neoliberály. Odlišit lze anglosaský liberalismus a morální filozofy od francouzských filozofů a ekonomů. Jednota pojmu liberalismus je především funkční: vymezuje základní fenomény, kterými jsou jedinec, […]
